Kanalizace a čistírna odpadních vod - více zde

Nechali jsme prověřit smlouvu na vybudování čistírny odpadních vod, která byla podepsána minulým vedením krátce před volbami. Zjistili jsme, že je pro obec značně nevýhodná. Jsme přesvědčeni, že diktovat pravidla má se znalostí potřeb občanů obec, nikoliv developer. 

Přemýšlíte, proč ve Statenicích stále ještě není čistička odpadních vod a proč je s napojováním nastávající kanalizaci takový problém? Plavba v těchto kalných vodách je náročná, i přesto za uplynulé dva roky došlo k několika významným krokům, které zde shrnujeme.

Téma (ne)napojení nemovitostí na obecní kanalizaci a výstavba vlastní čis- tičky s potřebnou kapacitou je již takovým statenickým evergreenem a velkým tématem voleb již po několik období. Navzdory tomu se za minulých vedení obce udělalo jen velmi málo a to, co se udělalo, bylo často spíše krátkozraké
a nekoncepční.

Statenice v současné době odvádějí své splašky vztlakovou rourou v Černém Vole, jejíž technický stav neumožňuje zvětšení průtoku, do ČOV Roztoky. Tato čistička je na hranici své kapacity, proto již několik let není v podstatě možné realizovat nová napojení na obecní kanalizaci. Obec se v předchozích letech rozhodla nepodílet se finančně na její modernizaci a rozšíření a raději si zvolila cestu výstavby vlastní čističky.

V návaznosti na toto rozhodnutí minulé vedení obce v květnu 2018, tj. těsně před vypršením svého mandátu, uzavřelo smlouvu o spolupráci na výstavbu statenické ČOV s developerskou společností Alfa Praha, jež vlastní rozsáhlé pozemky směrem na Lichoceves a Velké Přílepy. Tato společnost totiž krátce předtím získala od soukromého majitele pozemky vhodné pro stavbu obecní ČOV. Odkanalizování je navíc pro Alfa Praha podmínkou pro zahájení vlastní výstavby.

SMLOUVA

Způsob uzavření a obsah této smlouvy vzbuzoval od počátku u paní starostky A. Novotné mnohé pochybnosti. Brzy poté, co se ujala funkce starostky, nechala tento dokument podrobit právní analýze v kanceláři Frank Bold, která se specia- lizuje mimo jiné na poradenství obcím. Závěr jejich práce byl velmi jednoznačný, když tuto smlouvu označili pro obec za zcela nevýhodnou. O podrobnostech psal v prvním čísle obnoveného Zpravodaje (01/2019) už jeho šéfredaktor Pavel Černý, proto jen ve zkratce to nejpodstatnější:

• Majetkoprávní vztahy tak, jak jsou ve smlouvě nastavené, v podstatě vylučují možnost získání dotace. Obec by tak musela celou stavbu, i s dodatečnou kapaci- tou pro developery, financovat ze svého rozpočtu. Přitom se jedná o vyšší desítky milionů, přičemž roční rozpočet obce je cca 30 mil. Kč.
  
• Smlouva také zcela neúměrně rozděluje sankce za neplnění smlouvy, např. když ukládá obci pokuty vůči Alfa Praha za nesplnění i těch termínů, jejichž dodržení není v kompetenci obce.
  
• V neposlední řadě smlouva garantuje protistraně mnohé výhody a bezúplatné služby ze strany obce, přičemž obci naopak ukládá jen povinnosti a závazky, např. ve formě hrazení veškerých nákladů na provoz a údržbu.
  

S ohledem na tyto a další skutečnosti zastupitelstvo svým hlasováním v dubnu 2019 nedovolilo zmíněné smlouvě nabýt účinnosti a uložilo starostce zjistit možnosti a přijít s plánem dalšího postupu. O nekvalitě původní smlouvy svědčí i fakt, že proti ní hlasovalo též bývalé vedení obce, které ji dříve samo podepsalo.

MĚRNÁ KAMPAŇ

Tak jako ve všech ostatních i v této oblasti věříme, že nelze činit kompetentní rozhodnutí bez odborného poradenství, bez zevrubného zmapování stávající situace a bez porovnání veškerých dostupných řešení, zejména pokud se jedná o milionové investice na několik desítek let dopředu. Proto ihned na začátku svého funkčního období paní starostka prohloubila spolupráci s Ing. Jaroslavem Glogarem, poradcem v oblasti správy a provozu vodohospodářské́ infrastruktury, s nímž již přes rok zjišťuje, v jakém technickém stavu současný systém odkanali- zování je a co jsou ta skutečně potřebná řešení.

Po celý rok 2019 probíhala tzv. měrná kampaň, jejímž cílem bylo zjistit skutečnou kvalitu a množství odpadních vod protékajících naší kanalizací.

Výsledkem tohoto šetření byla např. identifikace míst, kde kvůli špatnému technickému stavu natékají balastní vody* zbytečně odčerpávající naši kapacitu v ČOV Roztoky, přičemž ta splašková naopak uniká do půdy. Také vyšlo najevo, jaký podíl znečištěných vod odvádějí společnou vztlakovou rourou Únětice a jaký Statenice. Dosud nebyla voda mezi obcemi měřena.

* Nežádoucí vody vnikající netěsnostmi do kanalizačního potrubí (vodoteče, půdní vody, ale i načerno odvedené srážkové vody z nemovitostí).

Po kompletním vyhodnocení celé kampaně se tak rýsují dvě možnosti dalšího postupu:

1. Zachování současného stavu, tj. odvádění odpadních vod do Roztok.

To za podmínky, že získáme navíc potřebné ekvivalenty alespoň pro pláno- vanou výstavbu mateřské školy, což zdaleka není jisté. Toto řešení však není dlouhodobě udržitelné. Navíc přináší velkou finanční nejistotu, jelikož nelze odhadnout, kdy a jak bude potřeba se podílet na dříve či později nevyhnutelné modernizaci čistírny v Roztokách.

2. Samostatná výstavba ČOV na vlastních pozemcích.

V takovém případě by obec využila dotace a finanční spoluúčasti developer- ských společností odvozené od jejich komerčních potřeb.

Apoleno, jaká je nyní aktuální situace? K jakému postupu se se znalostí všech okolností klaníš a jaké jsou postoje v zastupitelstvu?

Zastupitelstvo si uvědomuje, že ČOV je třeba postavit co nejdřív, a preferuje mít vlastní ČOV na území Statenic. Trváme ale na tom, že chceme vlastnit pozemky pod ní a být jejím stavitelem, abychom mohli žádat o dotaci a měli nad projektem kontrolu. Z vlastních peněz ČOV nepostavíme. Vhodné pozemky pro ČOV obci nepatří, a proto o jejich vlastnictví jednáme s developery.

Diskutované pozemky zároveň podrobuji s odborníky dalšímu prověřování.
V současné chvíli totiž není dostatečně podložené, že ČOV na nich půjde postavit, jelikož se jedná o záplavové území, a navíc je v bezprostředním okolí také zdroj pitné vody. Toto a další otazníky zatím stojí v cestě finálnímu rozhodnutí. Kromě jednání o pozemcích si dále definujeme parametry vlastní stavby - velikost (pracujeme jak s potřebou stávající zástavby, tak i s budoucím rozvojem dle platného územního plánu), ekonomickou rozvahu ve vztahu k jejímu budoucímu rozšiřování (tzv. etapizaci) a další technické záležitosti jako je např. způsob zacházení s kaly.

Zkraje svého starostování čelila Apolena mnoha tlakům, jedním z nich byla nesporně také tíha pochyb a odpovědnosti ohledně smlouvy o ČOV. Pevnou půdu pod nohama v oblasti práva nalezla díky svému muži, advokátovi Petru Novotnému.

Petře, víme, že jsi své ženě byl hlavně na začátku oporou i profesně - s čím přesně jsi jí pomáhal?

Na počátku mě Apolena požádala o pomoc s orientací v problema- tice právních předpisů a s nastavením pravidel. Bylo třeba sepsat koaliční smlouvu a ujasnit si naše záměry. Poměrně složitá byla situace hned na počátku starostování. Vedle množství tlaků ze všech stran, které jsou asi na této pozici přirozené, bylo třeba řešit složitou situaci se zděděným územním plánem, rychle se odborně zorientovat. Podařilo se nám zbavit se pro obec naprosto nevýhodné smlouvy o spolupráci s Alfa Praha na výstavbu čistírny odpadních vod. Postupně si Apolena vybudovala opravdu dobrý tým profesionálních poradců a krok za krokem se napravují nedostatky z minulosti. Obec tak začala být, troufnu si říct, že možná poprvé ve své historii, odborně a koncepčně řízena. A to je nepochybně především zásluha Apoleny, která upřednostňuje udržitelná řešení před líbivými, impulzivními a nepromyšlenými tahy.

A dovol ještě osobní otázku. Jaký vliv mělo a má starostování tvé ženy na vaši rodinu?

Apolena se po volbách stala starostkou obce zcela nečekaně. Změnou je jistý výstup z anonymity a poklidného života. Tato změna nám začala docházet až postupně. Několikrát, hlavně na počátku, jsme se setkali s útoky typu propíchnuté pneumatiky u auta, vulgární znak na bráně, ale to je spíše k pousmání. Několik jedinců starostování Apoleny neuneslo a jejich reakce byly až neuvěřitelně intenzivní. To zřejmě souvisí s její odvahou "jít s kůží na trh" a také činit nepopulární rozhodnutí. Člověk se s tím vždy postupně srovná a přiměřeně se zařídí. Velká změna je pro mě omezení mého pracovního času ve prospěch času dětmi, za což jsem ale vlastně rád.